Sittin on the 26″

Je to dvacetšest roků, co tady pofelluju mezi všema těma lidma. Prošel sem několik bot, vodmrdal několik hokejek při hokeji a poznal milion lidí. Každej další rok mám pocit, že se všechno jenom zasraně zrychluje a nebude trvat dlouho a přestanu to celý třeba stíhat, tak jako dnešek nestíhaj současný dědkové. Dva roky bloguju, teda myslim, že to sou dva roky. Ležel sem v Nice na hotelu kde sharujete koupelnu s lidma na patře, vedle mně ležela bejvalá se kterou to stálo celkem za hovno a já bez zaměstnání sledoval californication. Začal sem psát na mobilu a bylo mi jasný, že to bude zábava třeba na měsíc nebo do doby než mě to pustí a já začnu chtít bejt něco úplně jinýho. A vono hovno, píšu dva roky, furt někde poslouchám, že se čeká na to co napíšu dalšího, koho popíčuju nebo co sem kde viděl. No a to mě nakopává k tomu, abych psal další a další věci. Obklopuju se skvělejma lidma, snažím se mít všude v pohodě vztahy, kdyby náhodou a zároveň zjišťuju, že věci co baví mě, baví i svět. Vlci běžej jedině s vlkama a když o tom pak jeden z vlků umí napsat, tak to nakonec čte celej les. Stále nepřestávám bejt fascinovanej světem a lidma, jejich schopnostma, zvykama, výtvorama a v neposlední řadě taky jejich debilitou. A je jedno jestli jde o další kandidáty na darwinovu cenu nebo o holky, který považujou za vrchol komunikace smajlíky. Je teda pravda, že takový holky, jsou pro mě zajímavější než takový ty běžný v pohodě holky. V poslední době se zaměřuju na pár speciálních typů holek u kterých mě jejich chování neskutečně baví i když jiný by to třeba ani neřešili, nebo by je to sralo, nebo by jen řekli “to je píča” a dál žili svůj život.
Jasně sem zmrd, po minulým článku se pár mejch známých nasralo, urazilo, vytočilo nebo vysmálo těm o kterých to možná celý bylo, ale na druhou stranu, v čem jsou mý věci horší než drby a pomluvy nesoucí se prostorem?
Z povzdálí sleduju tenhle případ. Holka, původ někde z moravy, dost často z města který je maximálně tak bejvalý okresní, rozvedená rodina a následná matčina výchova v ní vyvolá určitý princeznovský sklony. S prvním starším týpkem co má káru si holka navykne na první stupeň pohodlí a pak už to jede jen nahoru. Z kabelek z New yorkeru plynule přechází na kabelky ze Zary a z nich později přechází na kabelky z návrhářských krámů. Přímá úměra s věkem a hodnou konta jejího týpka. Základními nástroji takový holky jsou foťák a sociální síť. Je potřeba dokumentovat každý prodlužování vlasů, nalepování řas, žraní ovocnýho salátu a vůbec každá píčovina, která je aktuálně trendy a cool. Stádo tupejch holek lajkuje a komentuje, jak to sluší a jaká je princezna. Druhý stádo frajerů slintá, votravuje a nabízí pozvání na kafíčka. Vyhrávaj frajeři který mají víc než má aktuální frajer. Víc ve smyslu lepší postavu, auto a nebo v nejlepším případě prachy. Mnou sledovanej objekt je buchta která o sobě tvrdí, že byla bad bitch. V minulosti pravděpodobně na střední pálila brka a chodila za školu s jedním ze svých prvních týpků. Dneska si občas potřebuje připadat stejně bad, jako tenkrát a tak občas volá týpkům o kterých ví, že po ní slintaj a udělaj pro ni první poslední a tak z nich tahá trávu. Nebudu lhát, párkrát sem s podobnejma holkama trávil večer a asi sem někdy na místo jel s tím, že bude poprcání, ale to člověka přejde dřív než vypustí z vybotoxovanejch rtů první ahoj. Co na tom, bad bitch pak neumí brko ani pořádně držet, natož to třeba ubalit.
Nejlepší je, když taková holka dbá na svoji image. Nepřiznávajíc, že je vlastně jenom ozdoba a nástroj svého bohatýho přítele, kterej má takhle po světě dalších x nástrojů, se tváří, že všechno co má, je ve skutečnosti její. V pětadvaceti letech si sama vydělala na byt za patnáct, dvě superkáry a lítá si po světě na místa, kam se 90% z nás nikdy nepodívá. To všechno jen díky obrovský píli a pracovitosti v supernesmyslným odvětví jako je, finanční poradenství pro supervip klienty, prodej drog po množství, že i Pablo Escobar si říká WTF nebo jen výhrou ve sportce. Pro svý kámošky udělá cokoliv, uspořádá mejdan plnej šampaňskýho a sushi, vezme je na žrádlo do hospod který se tvářej stejně posh jako její instagram a nakonec na ně bude píčovat, že ji všichni jen využívaj protože má prachy. Whatever. Nechci znít jako nepřející týpek, mít píču a vypadat trochu dobře, tak asi se nechávám za prachy naprcávat taky, koneckonců žít si v pohodlí je cíl tak nějak všech. Pokud teda nenosíte zrovna batikovaný triko a nejste odpůrci depilací. Ale proč to prostě jen nepřiznat, přiznat si pravdu, že ve skutečnosti nejste to kým se děláte je totiž to největší umění. Dokud se člověk nesrovná sám se sebou, bude před světem akorát za čůráka. Nazdar, je mi dvacetšest. Bubák